Snahy o eliminaci dopadů klimatických změn často vedou k očerňování živočišné výroby jako jednoho z hlavních viníků. To se stále častěji projevuje i ve výzvách k omezování spotřeby živočišných produktů, zejména pak masa. Existují ale i vědecké výzkumy ukazující, že pozitiva spojená se snížením spotřeby červeného masa pod hodnoty doporučené odborníky na výživu jsou výrazně nadhodnocována a snížení konzumace pod tyto hodnoty by naopak mohlo vytvářet negativní ekologické efekty, jako je nedostatek vody. S takovými závěry přichází nejnovější výzkum provedený v Austrálii.

Meat & Livestock Australia (MLA), což je nezávislá společnost, která reguluje standardy pro výrobu masa a chov hospodářských zvířat, vydala v nedávné době na toto téma zprávu, která vychází z výzkumu provedeného CSIRO (federální australská Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu) a dalšími institucemi. Z ní plyne, že požadavky na výrazné omezení spotřeby červeného masa, zejména v bohatých státech světa, ve prospěch zlepšení životního prostředí, není efektivním řešením v oblasti klimatu.

Výzkum CSIRO, který je stěžejním pilířem informací ve zprávě MLA, vychází z australských výrobních podmínek a stravovací návyků. Ty se sice nedají zcela napasovat na české, potažmo evropské, ale paralely, zejména u extenzivně zaměřených chovů, zde existují.

Australská zpráva se zaměřila na hodnocení dopadu konzumace potravin ve spojitosti s třemi hlavními hrozbami, kterými jsou nedostatek vody, nedostatek zemědělské půdy a negativní vliv na klima. To vše s cílem získat přesné informace o dopadu na životní prostředí.

Vědci CSIRO zjistili, že určujícím faktorem dopadů na životní prostředí je množství zkonzumovaného jídla. Čím více jídla sníte, tím vyšší dopad má vaše dieta na klima a to bez ohledu na to, zda se jedná o zdravou či nezdravou stravu. Zpráva uvádí, že nejdůležitější věc, kterou mohou lidé udělat z hlediska udržitelné spotřeby, je jíst všechny potraviny ve správném množství. U červeného masa to znamená tři až čtyři zdravá, vyvážená jídla týdně (australští odborníci na výživu doporučují konzumovat 65 gramů libového vařeného červeného masa denně).

Zpráva MLA nazvaná Environmentální dopad červeného masa ve zdravé stravě (ke stažení zde - pdf soubor) poukazuje na to, že například australská produkce jehněčího masa je ve skutečnosti klimaticky neutrální již nyní. Kromě jehněčího je druhou potravinou v australské stravě, jejíž pěstování je vyhodnoceno jako klimaticky neutrální, rýže. To znamená, že její výroba nepřispívá k dalšímu nárůstu globální teploty.

Výzkum ale také ukazuje, že dopady produkce hovězího masa z pastevního odchovu (typicky masný skot) na vodu a ornou půdu jsou již dnes velmi nízké a že s použitím vhodných strategií se může i jeho výroba stát klimaticky neutrální.

To ale samozřejmě neznamená, že by zemědělci měli rezignovat na snahy o další snižovaní emisí skleníkových plynů. Toho lze docílit například úpravou krmné dávky (krmné doplňky snižující produkci metanu, zahrnutí řas do krmné dávky aj.), zachycování odpadního metanu a jeho opětovného použití jako zdroje energie, lepší využívání genetiky či správný management pastvy a výroby krmiv. V oblasti produkčních strategií je hlavním prvkem výsadba stromů, zadržování vody v krajině a jiné environmentální prvky.