Navýšený rozpočet Programu rozvoje venkova půjde především na pěstování ovoce a zeleniny a zpracování potravin v ČR
Zvýšit soběstačnost České republiky a snížit její závislost na dovozech je hlavním cílem mimořádného 10. kola Programu rozvoje venkova (PRV). Příjem žádostí bude spuštěn v polovině července, celkem Ministerstvo zemědělství (MZe) rozdělí v tomto kole mezi zemědělce a potravináře 4 miliardy korun. Peníze půjdou především na pěstování ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele a také na chov prasat a drůbeže. Novinkou je možnost zálohového financování pro zemědělce. „Chceme posílit naši soběstačnost především v ovoci a zelenině, v živočišné výrobě pak u prasat a drůbeže. Naším cílem je zvýšení soběstačnosti tak, abychom zajistili dostatek základních potravin, které u nás můžeme produkovat, i v době krizí, jako je ta současná. Zároveň ale musíme zvýšit také zpracování potravin v tuzemsku, aby se od nás nevyvážely základní suroviny a nedovážely produkty s vyšší přidanou hodnotou,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman. V rámci 10. kola příjmu žádostí MZe otevře dvě operace, a to Investice do zemědělských podniků a Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. Předpokládaná celková alokace z vládní rozpočtové rezervy na základě usnesení vlády z března 2020 na řešení soběstačnosti pro Program rozvoje venkova je 3,3 miliardy korun. Z toho bude 600 milionů korun využito na dobré životní podmínky zvířat v sektoru dojeného skotu a prasat a 2,7 miliardy korun půjde na výše uvedená investiční opatření. Zároveň s touto částkou budou využity zbylé finanční prostředky PRV v operaci 4.2.1. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů ve výši zhruba 700 milionů korun. Příjem žádostí pro 10. mimořádné kolo PRV bude v termínu od 14. července do 4. srpna 2020. Hlavním smyslem plánovaného kola z PRV je investičně podpořit zejména citlivé sektory živočišné a rostlinné výroby, u kterých je saldo zahraničního obchodu, a tím míra soběstačnosti pro ČR nejhorší. Jde zejména o chov prasat a drůbeže na maso spolu s nosnicemi. U rostlinné výroby budou podpořeny investice do sektorů ovoce, zeleniny, chmele a konzumních brambor, částečně také do rozšíření plochy vinic. V rámci těchto investic budou řešeny i projekty na zadržování srážkové vody a budování retenčních nádrží. Dostatečný zdroj závlahové vody je dnes pro tato odvětví klíčový. Ministerstvo na Program rozvoje venkova naváže i národním dotačním titulem na podporu závlah. „Je potřeba si uvědomit, že investice do pěstování ovoce, zeleniny, brambor, ale i do živočišné výroby jsou důležité nejen pro zvýšení soběstačnosti, ale také pro zlepšení stavu krajiny. Ovocné sady a pole se zeleninou krajinu rozčlení, pomáhají proti erozi i ke zvýšení biodiverzity. Živočišná výroba pak produkuje tolik potřebnou organickou hmotu, která v naší půdě chybí a která je důležitá pro zadržení vody,“ uvedl ministr Toman. Dílčí obálky na jednotlivé operace a záměry budou 1 mld. Kč na živočišnou výrobu, 0,8 mld. Kč na rostlinnou výrobu, 0,9 mld. Kč (z vládní rozpočtové rezervy) a 0,7 mld. Kč (z PRV) na potravinářské zpracování a 0,6 mld. Kč na welfare zvířat. Zároveň v jednotlivých operacích budou samostatné preferenční obálky pro malé podniky a zemědělské zpracování produktů s cílem podpořit faremní zpracování a regionální produkci. Nastavení podmínek 10. kola PRV uvítala Ovocnářská unie ČR, pro kterou jde o důležitou pomoc. „Ovocnáři vítají podporu z Programu rozvoje venkova. Ovocnářství je investičně velmi
Ministerstvo zemědělství, Tiskové oddělení Těšnov 17, 110 00 Praha 1, Česká republika www.eagri.cz
náročný obor nejen z hlediska speciálních strojů, pěstitelských technologií, ale i posklizňové úpravy. I když jsme ve složitém období, neměly by být přerušeny investice do nových výsadeb ani technologií,“ řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Opatření MZe oceňuje i Zelinářská unie Čech a Moravy. „Produkce zeleniny se po našem vstupu na jednotný evropský trh propadla na historické minimum. Ze základních potravin, kam zelenina bezesporu patří, vykazujeme nejnižší míru soběstačnosti. Každý den dovezeme do ČR více než sto kamionů zeleniny. V jarních měsících jsme zcela odkázáni na dovoz základních druhů, jako je cibule, mrkev, zelí, ale i brambor. Je to problém nejen naší potravinové závislosti, ale i problém ekologický. Proto vítáme vstřícný krok Ministerstva zemědělství k podpoře investic směrovaných ke zvýšení soběstačnosti a potravinové bezpečnosti ČR,“ uvedl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka. Ve standardním podzimním kole příjmu žádostí v říjnu 2020 budou operace zaměřené na vzdělávání, zahájení činnosti mladých zemědělců, zemědělské diverzifikace a agroturistiku, lesnickou infrastrukturu, obnovu lesních porostů po kalamitách, investice do ochrany melioračních a zpevňujících dřevin a přeměnu porostů náhradních dřevin. Ministerstvo bude i nadále hledat zdroje pro opatření inovací z důvodů nutnosti stimulace sektoru v oblasti současných potřeb a výzev souvisejících se strategií Farm to Fork. Pro malé a střední zemědělské podniky je určena také podpora v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Na tu vláda uvolnila 1 miliardu korun, MZe chce rozpočet posílit ještě o několik stovek milionů korun. V rámci stávajících programů PGRLF refunduje část předepsaných úroků z komerčních úvěrů. Jde zejména o investiční úvěry, v jejichž rámci komerční banky financují investiční činnost zemědělských podnikatelů a podnikatelů v oblasti lesnictví. Mimo stávající programy PGRLF připravuje také nový program „Provoz 2020 – snížení jistiny úvěru“. Jeho cílem bude snížení jistiny provozních úvěrů poskytnutých komerčními subjekty na provozní financování podnikatelů působících v oblasti zemědělské prvovýroby.
Vojtěch Bílý tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství